Odpovědnost člena orgánu spolku
(např. statutárního orgánu – předsedy)

§159 obč. zák.:

• tímto zákonným ustanovením je dána povinnost členu orgánu spolku vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí (tzv. péče řádného hospodáře); za nedbalé je považováno chování člena orgánu, který není této péče schopen, ač to musel vědět

• tato povinnost nemůže být vnitřními předpisy spolku omezena

• nezaniká se zánikem funkce

!!Je třeba zásadně rozlišovat:

• odpovědnost spolku jakožto právnické osoby

• odpovědnost členů orgánu spolku (např. předsedy spolku)

• neplatí, že pokud škodu způsobí svou činností spolek, nese za to osobní odpovědnost vždy např. předseda

Odpovědnost spolku:

• spolek jakožto právnická osoba je způsobilý být ze své činnosti odpovědný třetím osobám

• pokud osoby, kterými je spolková činnost vykonávána (např. funkcionáři klubu, členové klubu, zaměstnanci apod.), nepřekročí zcela zjevně své pravomoci, pak za škodu způsobenou jejich jednáním nese odpovědnost spolek, nikoli oni osobně (např. pokud trenér povede standardním způsobem trénink, a přesto při něm dojde k úrazu sportovce, pak případnou odpovědnost za úraz při tréninku ponese klub, nikoli sám trenér)

• vůči svému funkcionáři / členovi / zaměstnanci, který svým jednáním škodu způsobil a zavinil, může spolek uplatnit tzv. regresní nárok (tj. může po něm chtít nahradit to, co musel spolek v rámci své odpovědnosti hradit poškozenému)

Odpovědnost člena orgánů spolku (např. předsedy):

• základní funkcí této odpovědnosti je ochrana spolku (klubu) vůči chybnému jednání členů jeho orgánů; nejedná se tedy primárně o ochranu osob, institucí, organizací apod. mimo spolek

• uplatní se tedy především „dovnitř“ spolku, tj. v případech, kdy spolku jednáním člena jeho orgánu (funkcionáře) vznikne škoda; její základní funkcí je tak především možnost spolku požadovat po svém funkcionáři náhradu škody v případech, kdy se tento choval takovým způsobem, že spolku jeho jednáním škoda vznikla

Péče řádného hospodáře:

• tato péče představuje zejména rozhodovací činnost prováděnou na základě dostatečných informací, odborně a ve prospěch spolku (např. dodržování mlčenlivosti, dodržování a provádění usnesení valné hromady ze strany předsedy, dodržování kompetence apod.)

• člen orgánu však nemusí být zběhlý ve všech oblastech činnosti spolku; pro dodržení povinnosti konat s péčí řádného hospodáře postačí, když si vyžádá odborné stanovisko u závažnějšího rozhodnutí, zejména v oblasti činnosti, na kterou sám není odborník

Příklad porušení péče řádného hospodáře:

• předseda v důsledku své neodbornosti (např. aniž si vyžádal odborné stanovisko) uzavře pro spolek nevýhodnou nájemní smlouvu, kdy spolek bude muset hradit nepřiměřeně vysoké nájemné

• spolek by zde mohl po předsedovi požadovat náhradu škody spočívající v rozdílu mezi běžným nájemným a sjednaným

• předseda odpovídá pouze v případě, kdy jedná v rozporu s řádnou péčí; při zachování řádné péče (viz výše) za případnou škodu vzniklou v důsledku svého jednání neodpovídá

• POZOR na zvláštní ustanovení § 106 zák.č. 304/2013Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, podle kterého opakované nezakládání dokumentů do sbírky listin rejstříkového soudu (např. účetní závěrky) se považuje u statutárního orgánu za porušení péče řádného hospodáře

Ručení člena orgánu spolku (např. předsedy)

• vznik ručitelského závazku je upraven v §159 odst. 3 obč. zák.

• člen orgánu spolku ručí věřitelům spolku jen omezeně, tj. neručí za veškeré dluhy / závazky spolku

• pokud poruší péči řádného hospodáře a spolku tím vznikne škoda, pak ručí za dluhy / závazky spolku jen do výše takto vzniklé škody, kterou navíc spolku neuhradil

příklad: spolku jednáním předsedy v rozporu s řádnou péčí vznikne škoda 50 tis., předseda spolku uhradí jako náhradu škody částku 25 tis. – předseda věřitelům spolku ručí za dluhy spolku do výše 25 tis.

Předpoklady vzniku ručitelského závazku:

1. musí být prokázána odpovědnost člena orgánu spolku za škodu způsobenou tomuto spolku

2. musí již nastat splatnost dluhu předsedy vzniklého z titulu náhrady škody spolku
(např. již bylo pravomocně soudem rozhodnuto, že předseda je povinen spolku nahradit škodu)

3. věřitel se nemůže objektivně domáhat splnění dluhu po spolku (např. z důvodu platební neschopnosti spolku)

• odpovědnost za škodu (nikoli ručitelský závazek) vůči věřiteli může statutárnímu orgánu spolku vzniknout i na základě ustanovení §99 zák. č. 182/2006Sb. insolvenční zákon

          - tato odpovědnost vzniká pouze v případě, kdy by statutární orgán nepodal insolvenční návrh v případě úpadku spolku

Legislativně právní odbor ČUS